neděle 26. června 2011

A jsme skoro na konci...

Tak zdravim. Před odjezdem mám v plánu napsat ještě poslední článek týkající se Francie, jako jsem napsala při odjezdu z Čech. Momentálně opravdu nechápu, jak sem se sem mohla tak těšit. Hold jsem čekala něco jinýho no, jenže moje očekávání se nesplnilo, ale šlo to zvládnout i takhle, jen to asi nestálo za to, co jsem mohla získat, kdybych byla s váma v Praze. Jo, naučila jsem se nějak jazyk, ale dokonalý to furt neni a jinak jsem tady nezískala skoro nic, takže asi tak...
Ne, tohle neni depresivní příspěvek, nebojte, jen sem chtěla něco napsat před ty fotky, ale moc se mi to nepovedlo... :D
Takže voila, fotky z oslavy narozenin Kristý a pani Valettový a fotky ze sýrárny kde jsme se dneska byly kouknout a následně mlejn nedaleko.
V úterý dopoledne mi držte palce, mám ty BAC...
Tak zatim...









neděle 19. června 2011

Povinnosti volají

Ahoj... Takže, vzhledem k tomu, že mám už v podstatě prázdniny jsem se rozhodla zase něco napsat. Jde asi hlavně o to, že bych se měla spíš učit, a tak se snažim dělat cokoliv jinýho, při čem bych se necejtila blbě, že se neučim. Sledování filmů a seriálů tedy neni nejvhodnější aktivita...
Před chvilkou za mnou přišla moje "sestřička", že prej jíme jídla z mcdonaldu dneska, tak co chci. Ano, zdravá francouzská kuchyně... Nevim jestli jsem to už psala, ale vařit po francouzsku znamená ohřát jídlo z konzervy. Ano, sice je to celkem často zelenina, ale nevim jak moc zdravá ještě může bejt, po tom co byla několik měsíců naložená ve slanym láku...
Ok, opravdu se těšim domů. Dneska má můj malej bráška nějaký divadlo, kde prej hraje prince, tak se celkem těšim. On je vždycky tak nadšenej pro podobný věci. Chápu :)
Zítra mě čeká písemná část maturit a večer asi přijedou naši. U Valettový bude grilování, protože ona a Kristý mají narozeniny (50 let rozdíl), na což jsme včera dělaly dorty a vůbec všechny možný sladký věci... Zbyla nám totiž například zelená-bílá čokoláda, takže teĎ máme jahody v zelené čokoládě... No kdo by odolal ne? :D
Další den, to je 21.6. je po celý francii svátek hudby, takže přes den tu rodiče trochu provedu a pak si snad poslechnem něco pěknýho, na což oni zase odcestujou a vrátěj se až budu mít po maturitách a hned druhej den vyrážíme směr Praha, takže doufám, že 1. mě máte doma jako na koni! Hned zas sice pojedu na tábor, ale už budu v česku, pryč od zdejších nesmyslů a aspoň na chvilku pryč od jakýhokoliv učení, i když ne na dlouho...
Čili zatim se mějte, já se tu psychicky připravit na to jídlo :D (Aspoň že brambory tam maj dobrý...!)

neděle 5. června 2011

Sežeňte mi ve Francii tvaroh...!

"Prázdniny" jsou u konce a zejtra mě čeká zase škola... Už jenom sedm dní...

Sehnat ve Francii tvaroh dá opravdu zabrat, kór když vám všichni místo toho strkaj Fetu. Taky nikdo neni schopnej pochopit, že sladký jídlo může bejt hlavní chod. No a kolik znáte lidí, co nemaj rádi ovocný knedlíky? Tady je jich koukám celkem dost... Mějte se a brzy na viděnou...






středa 1. června 2011

Bla bla bla; skoro naposled

 Po krátkém odpočinku od ne příliš vydařených BAC se opět hlásím. Co musím hned na začátku dát vědět je, že už jsme se dozvěděli data našich ústních zkoušek a já jsem až 28., takže ať bych chtěla jet domů jakkoliv brzo, stejně nedorazíme domů dřív než 30. a to budu muset naše ještě hodně přemlouvat.
Dál, proč říkám nepovedené BAC (nanečisto)? Protože jsem dostala otázku týkající se poezie a to mi zrovna moc nesedlo. Ne, opravdu nevím, jak se řekne sloka o 4 verších francouzsky a upřímně, nevím to ani česky. No jenže díky tomu že jsem podobné věci nevěděla a pak taky že jsem líná a nevím co nového bylo v „moderní poezii“ (symbolismus) a vzpomenout si na poezii v próze mi trvalo pěkně dlouho, nedostala jsem víc jak 7 bodů s 20. Musím ale říct, že i přes to jsem s výsledkem celkem spokojená, protože dostat za téma, o kterém skoro nic nevim 7 bodů je celkem dobrý ne? No na ty pravý BAC se učit budu… teda budu se na to učit trochu víc než teď a budu doufat, že dostanu nějakej humanistickej text.
Ačkoliv ve Francii mě čeká ještě jeden předlouhý měsíc, školy už budem mít všeho všudy jenom 7 dní, není to úžasné? No upřímně asi bych byla radši ve škole v lavici, než u mé zdejší rodiny. Jsou fajn, ale je to… nic a nic na druhou…

Před týdnem jsme byli v divadle na Berenice nebo jak od Racina a teda tohle jsem opravdu nečekala. Jeli jsme hodinu až do Clermontu, ale divadlo rozhodně za tu cestu nestálo. Byl to děs. Tak za prvé, nebylo tomu rozumět, ani naši spolužáci polovinu nerozuměli. Co jsme ale pochopili všichni bylo, že tam jde o nešťastnou lásku. Jak jinak; Racine. A pak to byla strašná nuda, kór když tomu nikdo nerozuměl. Ten kdo byl někdy v divadle v česku ( a jsem si celkem stoprocentně jistá, že už ste všichni někdy byli v divadle), určitě jste si všimli, že když se v sále setmí a herci začnou hrát, je najedou ticho. Občas přendáte jednu nohu na druhou, ale naprosté v tichosti a jednou za celé představení někdo hlasitě zakašle a pak se po zbytek času cítí trapně, že si musel odkašlat. Tady je to pravý opak. Většina lidí se do sálu nahrnula až po začátku představení, včetně naší třídy a po celou dobu bylo slyšet, jak se někdo škrábe, přesedává, kašle, opouští sál… Neustálej hluk. Lidi tady asi nejsou moc velkými fanoušky divadel, nebo ne podobných divadel. Byli to víc jak dvě hodiny nudy…

No a na závěr, trochu sem fotila, jenže fotky jsem dala na facebook. Vím, že některý facebook nemáte, takže sem snad v brzké době i nějaké dám, pro teď jenom ukázky sešitů, abyste viděli, co a jakým způsobem se učíme…
Děják/zemák
matika
eko
eko

Takže tak. A ode dneška máme do pondělka volno, takže… (Ale je hnusně, tak to stejně moc dobře nevidim...)
Mějte se famfárově! :)