A je tu podzim. Počasí na to možná momentálně příliš nevypadá, ale nebojte se, bude se ochlazovat. Já osobně se už nemůžu dočkat období plného listí zabarveného do zlata a do hněda a a spousty kaštanů, ořechů, čajů, jablek, šál a kabátků.
Počasí je většinou takové, že pokud se dobře zabalíme do mikin a do svetrů, zima nám nebude, ale přesto se budeme rádi vracet domů k rozpáleným kamnům. Stmívat se začne dřív a ráno bude později svítat a člověk bude mít pocit, kdoví jaké není ranní ptáče když vstává ještě za tmy. Kdy se vlastně mění čas?
Když se podívá ven z okna, vidím přímo na osvětlený kostel lemovaný několika ořechy a kaštany. Jejich listy ve světle připomínají až zlato. Když má člověk špatnou náladu, může si představovat, jak leží na zemi a na něj pomalu a polehoučku padají tyto listy krásných barev, jsou suché, a příjemně chladné. Zahrabat se tak do toho listí. Občas závidím ježkům.
A je tu podzim.
