Den s velkym D, ale dvojtečkou před nim...

     Po Paříži následoval večerní Bellote, kterej jsme pořádali, abychom si na cestu vydělali a pak byl víkend a v pondělí mi bylo blbě a přes celej tejden se absolutně nic nedělo. Dostala jsem známky a musim říct že mě dost překvapilo, že se svym průměrem 10,9 jsem 3. ve třídě. A taky jsem na sebe naštvaná, protože celej průměr mě kazí ubohý 4 z SVT, přičemž sem na jeden test zapoměla = 2 body a učitel přes měsíc chyběl a bal bla, další výmluvy...
     Musím ale říct, že včerejšek, ačkoliv se nám v danou chvíli tak vtipnej nezdál, byl opravdu k popukání! Ráno jsme museli vstát celkem brzy abychom mohly prodávat Brioches pro nějakou africkou vesnici v Mali. No, ze 150 sme jich na prodej od těch šílených babek z organizace dostali asi 16 a moc je on nás lidi nekupovali. Asi sme vypadly hodně důvěryhodně no... ale těch 16 sme zvládly nakonec. Ono taky kolik lidí by si koupilo podivnou vánočku za 5 euro žj!
     Když jsme doprodaly, museli jsme jít předat "kasu" těm od asociace, kde byla (čirou náhodou) i pani která tu, nevim proč a nevim jak, vlastní asi tak půl městečka včetně naší školy. A hle, jeden kluk, co chodí o třídu vejš tam s maminkou v povzdálí taky něco prodával. Upozorňuji, že s tim klukem sme se nikdy, nikdy (!!) nebavily! No a ta zdejší bohatá panička hned s nadšením že tam je jeden kluk od nás ze školy, ať se s nim jdem pozdravit atd, no prostě trapas že! Jenže to už nás tlačila před sebou, takže jsme musely dát překvapenýmu termínálovi bisous a trapně zase odejít, protože nemáme absolutně co si s nim říct.
     Pak si pani Valletová pozvala na oběd nějakou kamarádku, který byla ještě zpomalenější než ona...! Valletová když polsouchá tak při tom narozdíl od tý druhý jíst dokáže...! No skončili jsme někdy ve 3!
     Abysme se následně vyhnuli šnečí procházce, řekli jsme že budem nahrávat Nad stádem koní pro Kristýninýho tátu, což dopadlo podle plánu katastrofálně a jsme na to právem hrdé!

     No a večer nastal vrchol všeho! Měli jsem jet na nějaké předčítání poezie nebo co, čehož jsme se dost děsily a na závěr to bylo ještě horší. Přijeli jsme pozdě, jak jinak a když jsme pak šli dolů po schodech v nějkém muzeu, připadali jsme si jak na schůzi nějaký sekty, protože různě po místnostech, za sloupama apod. byli rozmístění účastníci, který ve tmě s baterkou zpívali kdoví co a později předčítali texty kterým jsme skoro vůbec nerozuměli a ještě jich tam pár pobíhalo bez bot a bez ponožek! No opravdu to byl celkem blázinec! A po onom "předčítání", které naštěstí trvalo jen asi půl hodiny jsme byly pozvány vypít s nima společně čaj ( :D ) a ještě jsme slyšeli pár další tzv. umělců se svými díly.
     Aby o ale nebylo málo, vezly sme zpátky kousek tu pani co u nás i obědvala, protože zaparkovala auto trochu jinde no a když jsme tam dojeli, auto nikde.Tak sme se začli bát že ho někdo ukradl, ale ne, bylo asi o 20 metrů jinde. Nějak jí blbne ruční brzda a tak auto sjelo a mále spadlo do řeky, nebít patníku an kterej se zespoda narazilo. Takže z auta ven a tlačit... Nešlo to. Pani Valletová musela stopnout nějakej nebohej hipísáckej pár kterej nám teda pomohl, ale musim říct,že to bylo teda něco!
     Když na to myslim teď, musim se opravdu smát, hlavně tomu chudáku klukovi a sektě podivnejch lidí v muzeu! :D
     No je to možný tohle? :D

Paříž...

Já debil si zapoměla paměťovku a v Paříži by mě jedna 1GB stála 30 euro, takže je mi líto, fotky pro zatím jenom z mobilu, ale spolužáci mi snad daj jejich fotky... časem...

A hurá do školy a do Paříže!

     Včera jsem byly v Clermontu, kde to bylo sice celkem fajn, ale byla jsem z výletu naprosto utahaná a vymrzlá, ale nadšeně jsem si domů přivezla dalšího moleskina, páč toho předchozího brzy dopíšu, a no taky jsem si koupila jeden šíleně drahej film do foťáku. Nelituju ale, protože když se jede do Paříže, jsem ochotná jí obětovat víc jak 3 fotky. Aspoň jednu na Eiffelovku, jednu na pohled na Montmartr (takhle se to píše? :D) A jednu třeba na přeplněnýho Paula a lidi v něm, nadšený z miliony macrons. No ještě se uvidí, jeslti vůbec budu mít na něco čas... vypadá to, že budem mít celkem nabitej program. Půjdem po všech muzeích co jsou zadarmo a dokonce budem i v nějakej televizních novinách jako diváci. Ano, měli bysme být i vidět...! No to bude trapný až nebudu nic rozumět. Jeden divák co vypadá jak blbec... nevadí! :)
     Už se těšim, i když tam jedu se svojí třídou, ve který nemám žádný velký kamarády. Asi se dokonce těšim až se budu potulovat sama, což je fakt divný, to já nedělám! Ale Paříž?!

Kdopak to mluví...

Ne, nechci vám doporučovat tenhle přihlouplej film, kterej ať je blbej jak chce, vždycky ho dokoukám až do konce ( :D ), jen jsem ještě do teď udivená, že na mě moje sestřička promluvila...! Teda ne že by začala, já jsem chtěla zapříst hovor, protože to ticho mi přijde fakt divný, kór když sem s ní v pokoji, alors jsem se jí zeptala, jestli dneska udělala řidičák (což jsem četla na facebooku, ale přišlo mi to fakt divný, vždyť jí je 16!!!) no a ona že jo... no a pak jsme se trošku začaly bavit a pak se začaly bavit hodně a já jí vypověděla všechny ty malý "křivdičky", kterých se na mě ti zlý francouzové za poslední dobu dopustili a musim říct, že to bylo celkem fajn. Ok, sice to trvalo asi 15 minut co jsme si povídaly a většinou to bylo o klucích, ale quand meme! Takže optimisticky věřím v lepší vztahy v mé francouzské rodině... uvidíme.

(chtěla jsem sem dát něco "franouzskýho", když mám tak dobrou náladu, ale nakonec jsem usoudila, že byste na mě po takové podívané asi úplně zanevřeli... :D )

Jinak jsme teď na pár dní byla u madame Vallet. Byla tam její převeliká rodina a dokonce jsem byly s Kristý pozvány na "oslavu" 18-tileté vnučky! Ona oslava měla být to že se sejde asi 6 kamarádek (ha, počítám nás za kamarádky!!! Btw, ta vnučka neni odsud, takže tu asi moc lidí nezná) no a měly jsme jít na kebab. Tak jsme s Kristý poslušně od 8 stepovaly před zavřenym kebabem a když holky o půl hodiny pozděj přijeli nevědělo se kam, protože oslavenkyně má speciální dietu, kdy může jenom bio a žádnou pšeničnou mouku, ale mlíko a kdovíco dál... No rozhodla se dietu porušit, už jen proto, že měla osmnáctiny, byla daleko od svejch "pravejch" kamarádů a nic jinýho v Saint-Flour ani otevřeno nebylo... Co jsem ale nepochopila bylo, že jsme po takzvané oslavě stepovaly ještě do půl 11 ve městě ve 3 stupních, všechny naprosto promrzlé, já jen v sukni a punčocháčích, ostatní inteligentně v džínách, ale stejně. Ty francouze občas vážně nepochopim. Když rodinka odjela, udělaly jsme si s madame Vallet pár menších výletů. Ne že by se nám nějak moc chtělo, ale bylo to celkem fajn nakonec... :)

Chtěla jsem se fotit s oslem... on nechtěl :D

Naprosto kouzelnej chlapeček, co k nám přišel na návštěvu..! :)

zřícenina...

Black swan a prázdninové nic...

     Ahoj, ještě jednou se omlouvám furt žádné fotky nebudou. Za prvé, nejsou nic moc a za druhé jsem líná natáhnout ruku a podat si foťák, natáhnout to do počítače, vytřídit atd... Prostě je mi líto.
     To mi připomíná, že když všichni kolem mě pomalu dostávají "dokonalé" zrcadlovky, nedávno jsem to na rodiče zkusila znova, ale setkala jsem se s naprostým nezájmem, čili to, že zrcadlovku někdy dostanu a to třeba i k 18 narozeninám, pomalu vzdávám. Je mi to líto, ale pomalu jsem se rozhodla, že si asi koupit nějakej foťák na film, u kterýho budu muset vyhazovat nekřesťasnký prachy za každej vyvolanej snímek. Skvělí no. A ještě budu čekat dlouho, než se mi ty fotky vlastně dostanou do ruky, ale tak nějak jsem dospěla k názoru, že už se dál nechci pachtit jenom s tim mim stávajícim foťákem, co občas vyfotí ucházející macro...
     Uvažovala jsem teda o Dianě, ale cena je asi až příliš vysoká, kór kdybych chtěla i blesk, budu teda muset poprosit někoho kdo se v tom vyzná líp, aby mi pomohl vybrat něco lepšího a míň drahýho, pokud možno stejně kouzelnýho... Půjde to vůbec?

     Co dál, abych vás neunudila kecama o foťácích, kterejm vlastně ani pořádně nerozumim? Poslední dobou se ke mě hrnou informace o filmu Black swan, kterym jsou všichni naprosto unešení a podobně, tak jsem si řekla že se na film taky kouknu. Kdo mě zná ví že jsem velkej kritik skoro všeho, takže musim zkritizovat i tenhle film. Tak za prvý, na mě to bylo moc drsný... Kdo by řek, že příběh z baletního prostředí pro ěm může bejt příliš? Ale tak to by nevadilo, ale hlavně chci teda říct, že jsem se závěrem ve filmu lehce ztrácela, což měl být nejspíš záměr, ale... No ale celkově na mě film udělal docela dobrej dojem. Můžu vám ho doporučit, ale řeknu vám k tomu to, že mě přímo nenadchl. No koukněte se na trailer a uvidíte...

     A na závěr jen připomínám že moje sebezničující prázdniny dál pokračujou a že si je neužívám a že je dál nemám ráda a chci aby skončili a chci jet domů.
     Co naplat, ještě 3 měsíce...

PS: Vítek říkal, že mu nejdou přidávat komentáře... pokusila jsem se to upravit, takže to prosím zkuste znova... :)