Tak opět po dlouhé době

   Už je tady podzim, mé oblíbené roční období... Ach ano, ty barvy! Zatím tady nejsou, ale přijdou. Také je to období, kdy máte bundu a je vám teplíčko. Je vám prostě dobře a neklepete se zimou, nemáte zmrzlý nos, nebo se naopak nepotíte vedrem jen co uděláte krok z domu.
   Je to fajn období, i déšť může být veselý. Kdybychom žili v Anglii, museli bychom deštivému počasí čelit velmi často a tak bylo nebylo zbytí, museli bychom si na sychravo zvyknout a začít milovat i tuhle část počasí. Poslouchejte kapky jak dopadají na okno. Já si vždy představuji, jak je mi vedro, jsem splavená, ležím na trávě a tyto životadárné kapky na mě zlehka dopadají. Představuji si scénu z Princezny ze mlejna, jak mladý voják skočil do vody a ta mu najednou dodala tolik energie. Vím, je to infantilní, mít podobné představy, ale dřív jsem kvůli dešti nemohla spát. Teď mě ze spánku ruší jiné věci, déšť jsem se naučila mít ráda.
 
Takže tak, užívejte si začínající podzim a koukejte na Čt1, protože už začínají dávat reklamy, kde se budu míhat. Sice jen na chvilinku, ale i tak...

Tašky, tašky, tašky!

   Áááá ano, rozjíždí se mi velkoobchod s taškami. Velkoobchod s prodejem cca jedné tašky týdně, přesto stále výdělný a roztomilý (nechte mě v tom).
   Když jsem kdysi kdysi přemýšlela, jak si vydělat (ne že bych na to do teď přišla), založila jsem si fler v marné naději, že budu mít dostatek peněz na každodenní radovánky. Omyl. první 3 týdny si u mě nikdo neobjednal vůbec nic. Pak tašku a teď už si je objednalo víc lidí, že bych ale byla doživotně zajištěna? Tak jsem probrala šatník a věci, kterém mi povětšinou už nebyli, nebo jsem je nepovažovala za poslední výstřelek jsem hodila na votočvohoz. Opět si je nikdo nekoupil, mám pocit, že na vv spíš nakupuju já, ale pár tašek už sem tam taky prodala.

Či-li řeknu to ve zkratce, chcete-li vydělávat, nezkoušejte to ani na fleru, ani na votočvohozu, je to sice naděje, ovšem beznadějná... :)

 

Carnage

   Tak teď, v noci, za tmy ležím v posteli a píšu si příspěvek. Zoufalost. Možná je to jen večer, co mi přivozuje lehkou depresi, nicméně psaní článků na blog, jež nikdo nečte v tuhle hodinu mi připadá lehce nesmyslný.
Poslouchám Tomáše Kluse a říkejte si co chcete, je to dobrej písničkář. Píše věci co sou dobrý rytmicky, s ničim se nepáře a píše to, co si myslí, že je pravda, jestli někoho někdy urazilo, že se přirovnal ke Krylovi? Já sem to teda nečetla, ale co, tak je to jeho vzor! Také mám vzory a jestli se k nim budu někdy moct přirovnat, budu v sedmém nebi.
   Omlouvám se za to, já jen že dnes jsem neměla zrovna nejlepší den a teď čekám, než se mi stáhne další díl O.C a to už sem se na to zase chvíli nekoukala, ale neštěstí druhejch je hold návykový.
   Dnes jsem byla v kině na filmu podle divadelní hry Le dieu du carnage, neboli Bůh masakru od Yasminy Rezy. Režie filmu Roman Polanski. Určitě na to běžte, jak do divadla (činoherní klub), tak do kina, dávaj to na filmovym létu jenom za 30,-

Léto v plném proudu, hurá ven a zase zpět!

   Zdravím!
   Doufám, že si na plno užíváte letních radovánek, protože já ne. Když jsem měla barák sama pro sebe, celou dobu lilo a byla zima, takže bazén zůstal na zahradě nedotčen. Celý týden sem zůstala doma s malinkým, nemocným, koťátkem, které neměla daleko k totálnímu vyhladovění. Když se jeho stav začal zlepšovat, vrátili se naši a s povýšeneckým výrazem v obličeji řekli, že je to pouhá parodie na kočku. Ani bych se nedivila, kdyby kotě v tu chvíli začalo zase zvracet.
   Teď je mu líp a je krásné a dokonalé a to mi věřte, tohle myslím skutečně vážně, tohle říkám už jen o jedné osobě.

Marlenka- Ringova neméně dokonalá sestřička

   Takže nové je to, že mám kotě, říkám mu Ringo, protože je to pořádný rebel a příjmením je Stárrek, pro ty co mě znají, nebo znají moje jméno to bude možná lehce vtipné, což by být mělo. No dobře, tak asi ne.
   Také jsem navštívila Vídeň a byla jí absolutně unesena. Připomíná mi NY v menším vydání, bez mrakodrapů a s více muzei a katedrálami. Snoubí se zde starověká krása s modernou a člověk má pocit, jakoby žil v pohádce. Prochází se neznámými ulicemi a poslouchá jazyk, kterému ani trochu nerozumí. Máte-li štěstí, zasvítí vám do toho sluníčko a budete Vídní absolument očarování!

   A na závěr, abychoom nezapomínali na to, jak děsně jsme fashion, tady přidávám pár skvělých fotek o úžasné Hanky a také její animace, protože se mi bohužel stále nepodařilo najít vhodný program, který by to se mnou nějak zvládl...
   Přeji krásné odpoledne a hezký víkend! :)

Přivítejme práznidny a slunce!

   Začnu klasickou omluvou, ačkovi tohle už asi nic neomlouvá. 4 měsíce je opravdu dlouhá doba, ještě že mám tolik skutečně věrných čtenářek že?
   Už si vůbec neumím představit tu dobu, kdy jsem hned, jak jsem přišla ze školy, usedla k počítači s smolila věci pro blog... kde jen jsou ty časy? Teď mám pár blogů, co projíždím jednou za dva dny, ale na ten můj se nijak nedostanu. Nicméně je tu pořád něco, co mě u něj drží a nedovoluje mi se na to vykašlat úplně. Jestli někdo víte co to je, dejte vědět.

   Psaní tohoto článku jsem musela na okamžik přerušit, abych si vybrala fotky, co chci vyvolat, tak vás nemůžu zklamat a dát sem alespoň jednu skvělou...

   Takže tohle je naše bláznění a vytváření dárků k narozeninám. Možná buďte rádi, že jste žádný podobný nedostali, je to opravdu... zajímavý.

   No, tak asi radši běžte ven, pořádně se namařte opalovacím krémem, protože hrozí rakovina a další šílený věci a užijte si sluníčka a zároveň nepřílišného horka, já pudu taky... nebo se budu koukat na o.c. (upřímě spíš na Adama Brodyho :D )

   Hezkých pár měsíců přeji!

Nový krátký příspěvek (silně optimisticky laděný)

   Pěkný den přeji. Je totiž opravdu pěkný, i když už se možná chýlí ke konci. Nevadí. Miluji tohle období. S potěšením zjišťuji, že i ono miluje mě a to je úžasný pocit. Ráno se probudit, když vám sluneční paprsky začínají skrz okno dopadat na tvář. Chodit si po dlouhé a otravné zimě jen tak v tričku a  zjišťovat, že vám není zima. Jen tak se usmívat. Tohle by mělo dělat víc lidí. Jen tak se usmívat. Když na ulici míjím chodce, nikdo se neusmívá a vlastně vypadají všichni ve skutečnosti poměrně nešťastní. Jakou mě to udělá vždy radost, když se usmívá i někdo jiný než já! Tohle počasí k tomu přímo láká, není-liž pravda?
   A člověk má mnohem víc energie na všechno a mnohem víc času, když je den delší. Čtěte si chvilku na sluníčku, místo jízdy autobusem si pár zastávej projděte... Jaro je tu konečně oficiálně a zdraví nás. Hurá! No podívejte se na tu nádheru! :)

Jaro!

Já vím, může se zdát, že jsem blogař zanedbávající svůj chatrající blog a ještě ke všemu šílenec do ročních období, ale když ono to jinak nejde, dneska bylo tak krásně!
Ačkoli jako ještě zdaleka neni, dneska mi přišlo, že u rozhodně nebude daleko. Schovává se někde za vyhaslími kamny a čeká na správný okamžik. Slunce svítí, všechno pomalu rozkvétá, lidé začínají bláznit, tak proč to nenazvat jarem oficiálně?

Když jsem se dneska vracela ze školy, měla jsem krásnou náladu a nebylo to tím, že mám zase na chvilku klid, ale bylo tim krásnym počasím a tím sluníčkem co se mi opíralo do obličeje. Když se to tak vezme, je to v podstatě ironie, protože to není ani týden, co sem se snažila napsat něco jako povídku do ceny Waltera Sernera, kde jsem "slunce nenáviděla". Nebo spíš sem nenáviděla to, že ostatní ho milují a že ostatní si ho mohou užívat. Teď jsem já ta, kdo si ho užívá, nebo kdo by si ho užíval, kdyby opět nebyl po nemoci. Ach ano, jaro je tady a s ním plno úžasných věcí a výhod a já teď v rychlosti zakončím tento chatrný a špatný članek, který jsem napsala jen z potřeby nenechat to tu vymizet úplně. Běžte ven! Popadněte psy, kočky, králíky (dejte je na vodítko), sourozence, rodiče, kamarády atd a běžte ven. Běžte ven, pokud máte špatnou náladu a na chvilku si sedněte na sluníčko. Běžte ven a užijte si příchod jara.
Je tam krásně :)