Life is wonderful...

Na pár dní jedu do ještě většího zapadákova než se nacházim momentálně, takže zatim... :)

Prázdniny teprv začaly a já už nestíhám!

     Opět vás zdravím. Ráda bych vás obdařila jakoukoliv fotkou z minulého víkendu, kdy jsme byli na malé procházce/projíďžce po Cantalu, ale foťák je vedle v pokoji, u moji spící "sestřičky", kam nechci lézt a budit jí...
     Jinak musim vás informovat, ačkoliv řekla bych že vás to většinu naštve, že nám právě začali dvoutýdenní prázdniny při kterých asi padnu nudou. Ano, nesnášim prázdniny, protože většinou se děsně nudim když jsou všichni někde v háji a tady to bude ještě horší, páč se tady nedá dělat naprosto nic...
     S Kristý budeme připravovat "Česky večer" pro pár francouzů, což vlastně znamená, že navaříme hodně jídla a pak nás madame Vallet asi donutí zazpívat něco, jinak budem péct, protože to nás hodně chytlo a je až šílený s jakou vervou bysme pekli, i když neni důvod, ale my si ho najdem. Český večer; dort s polevou jako česká vlajka (už sme si koupily barviva), den babiček; Valletová od nás taky nějakej dostane... a další a další plány... Pokusím se to vyfotit, jestli to bude prezentování hodný :D
     Takže zatim končím, až se Julie vzbudí, pokusím se sem dát nějaký fotky...
     Mějte se famfárově a pozdravujte ode mě Prahu!

Se spožděnním, ale přece...

     Ahoj, omlouvám se, dnes to nebudou žádné fotky ukulele (obrázek zdroj weheartit), kde to kazím tak akorát já, ani kravata se supermanem... Nestíhám. Je zázrak že asi tak každý 3. den nám na intru funguje internet, takže teď jsem se sem na okamžik dostala, nevěřím mu ale příliš, abych se pustila do delšího článku nebo (dokonce) do ukládání obrázků, čili..
     Co je nového? Nic, jak jinak. Naprosto nic. Neustále a s napětím očekávám známky z posledních dvou testu ze sociologie, protože konečně na to začínám přicházet Snad.
     Dále jsem asi opravdu dítě štěstěny, podařilo se mi přesvědčit učitelku z ozs, že nebudu muset dělat rozdílovky, ale udělám jí nějaký referáty na daný témata a z dějepisu se budu učit jen historii 19. století... Ještě ukecat IVT a hudebku a bude tu možnost že bych mohla příští rok pokračovat ve své staré třídě... :)

She had some trouble with herself...

     Tuhle písničky teď omílám pořád dokola, teda tuhle verzi, a i když jsem to dávala už na fb, tak pro ty, co facebook nemají, nebo mě tam nemají, tak je ještě jednou tady. Dále doporučuju podívat se na film My sister's keeper, kterýmu jsem věnovala sobotní večer a stálo to za to. Teda něco mi v tom filmu nesedělo, ale stejně se mě líbil, polovinu jsem ho probrečela, takže se na to koukněte, jeslti budete mít čas :)

     No abyste se někdo nedivil náhodou, že přidávám i když jsem na intru, tohle jsem "připravila" předem, když jsem se v neděli večer, znuděně (jak jinak) válela na gauči u rodiny...

Středeční nicnedělání s Kristý

Ona osudná část topení, díky které jsem měla ruku 4 dny ne tak úplně funkční

3:)

Superman!!!! :)

Páteční controle

Jo... Vypadám jako králík, ale tady jde přece o to ukulele!! :P

     Tak takhle to "u mě" vypadá... Nic extra no, ale tak víkendy jsou na nic, nikam se nedostanu, proto se těšim do školy. Řikejte si co chcete, a jo, asi sem divná O:)

La France...!

Moi, je preferes les petits dejeuners!!! :) 

A proto jdu spát abych se mohla brzo probudit a dát si něco dobrýho...! ;)

Bla bla bla... pokračujeme...

     Tenhle týden byl...  no zvláštní. Kačka onemocněla, s Kristý jsme zůstaly samy. Ruka přestala bolet skoro, dostali jsme 14 z akrobatistický gymnastiky (ano opravdu jsme tohle dělali na tělocviku), jinak nic zajímavého. Plány na víkend? Dnes večer vařim rodině Rýži po indicku s tofu a jinak nebudu dělat absolutně nic. Máme jeden úkol, v pondělí jeden test, ale kdo mě zná, ví že tomu moc nedám...
     Pak si budu číst Malostranské povídky, které mě teda celkem zklamaly, ale tak dočtu to když už sem to načala, mám tu nedostatek české literatury... Jedna věc se mi tam ale přeci líbila a to když se mladí "spisovatelé"sešli na střeše a vyprávěli si o všem, mezitím jeden poznamenal: "Záviděl bych komínům, kdyby neměli přece jen tak jednostranně černý názor do lidského života." Takže asi tak :)

Výsledek bac

Ahoj, nemám čas, jen sem chtěla dát vědět že bych úspěšně prošla u ústních bac z francoužštiny a to s 12-ti body z 20, což neni sice nic extra, ale na to že jsem Češka to jde ne? :)

Edit: Takže změna, mám 11, ale i tak je to víc jak dvakrát tolik co minimální dosažený výsledek v naší třídě a z psacích "maturit" mám 7, což sice neni nic moc, ale furt to neni nejmíň a.... No byli to psací! A navíc sem se nepřipravovala O:) Ok, to mě neomlouvá... :-D

Sladké ala pejsek a kočička

     Tenhle víkend byl celkem... no na rozdíl od ostatních byl v podstatě celkem zajímavý. V pátek jsem jela normálně k rodině kde sem se domluvila na zbytek víkendu. V sobotu sem se vzbudila někdy před osmou, což je celkem děs, protože to byl jediný den, kdy jsem se mohla pořádně vyspat, ale tak prý ne no. Bohužel moje "sestřička" se nějak ke vstávání neměla, takže jsem se k madame Vallet, jež byla další cíl dnešního dne, vypravila až někdy kolem půl 1 (kdy se Julie teda uráčila vstát).
     U Kristý jsme udělaly k obědu palačinky a pak šly do "města" kde měla Kristý zkoušku na housle a já se zatim usadila na zkoušce kapely toho kluka co jsme spolu nahrávali ty dvě písničky pro mého tátu. Myslela jsem si, že on je blázen, ale ono ne, oni jsou blázni všichni...! Měli jste to vidět...! Každý z nich hraje naprosto dokonale na svůj nástroj, opravu jo! A ještě víc úcty si zaslouží když se dovíte že na většinu nástrojů se naučili samy! Dohromady jim to teda moc nejde zatím, ale jsou to fakt pošuci! Byla to neuvěřitelná sranda! Blázni největší a machři v jednom...! :-D

Naše vzory

     Potom jsme se vydali na cestu až do Mury kde bydlí Kačka u své "adoptivní" rodiny. Na návštěvě tam byl    Nathaliin syn, se svými dvěma kamarády a na večeři ještě další známí, že se nás u stolu sešlo asi 15 snad! A jedlo se zase tak dlouho!! to já nesnášim když se musí u stolu sedět tak tak dlouho!
     Ve 12 (v noci ano...), až ve 12 jsme se teda konečně vypravili do Ranche.
     Le Ranche je zdejší diskotéka, asi jediná široko daleko a byli jsme tam už jednou o dušičkových prázdninách a bylo to... celkem fajn. Jen mi bylo líto 10 eur za vstup, ale tak jednou za čas...
     Takže jsme tam někdy po 12 dorazili, ale nebyl tam skoro nikdo!!! Celkem děs... naštěstí někdy kolem 1 se to konečně začalo zaplňovat a v půl 2 se "už" dalo taky tancovat... Musím teda přiznat, že jsem z toho teda ale bohužel nebyla nijak nadšená. Ne že bych očekávala opak, ale v podstatě jsem se dost nudila... Vydrželi jsme na parketu až do 4 kdy jsme šíleně unavení odjeli domů. Pro mě, která byla od osmi na nohou, večer před tim toho taky moc nenaspala a milionkrát za noc se budí to bylo tentokrát zase něco... Pokaždé když se Kačka otočila mě vzbudila, protože zdejší postel je neuvěřitelně skřípající kus nábytku a taky každou chvilku smrkala, což mě taky budilo... Jsem se teda moc moc nevyspala no...
     Chlapci ráno odjeli a my zůstaly samy v domě s možností udělat si oběd, což jsem si hned zabavila já, protože už jsem tak dlouho nevařila... Neměla jsem ale moc možností. Těstoviny, sýr, máslo, mléko, a trochu starýho chleba... hm, co uvařit? :D Ok, těstoviny se sýrovou omáčkou. Co bylo ale překvápko? Sýr a mlíko se moc dobře nespojili, čili to bylo taký... no prostě zvláštní... chuť dobrá, ale moc vábně to nevypadalo.
     Pak chvilku pauza a nic nedělání a když odešla Nathalie s Kačkou na procházku, tak jsme se s Kristý rozhodli upéct macronky. Bohužel Nathalie nevlastnila skoro nic co bylo třeba, bohužel nevlastnila v podstatě nic, z čehož by se dalo něco upéct. Žádné ovoce, žádná čokoláda, ani formičky na muffiny nebo něco podobného. Tak jsme se rozhodli že upečeme co dům dal...

To všechno bylo potřeba

     Mouka, cukr, trochu čokolády (nápoje), Caro, arašídové máslo... Prostě úplně všechno až vznikla podivná hnědá hmota, z kterých jsme udělaly ještě podivnější bobky a ty daly zapéct. Výsledek? Vzhledem k tomu co všechno jsme tam frkly bych očekávala že to bude pěkně hnusný, ale v podstatě to bylo bez chuti. Došly jsme k závěru že by to chtělo nějaký krém a bylo by to v podstatě dobrý... Náhodou to i nakonec vypadalo celkem "hezky"...

Ok, ta fotka nic moc, ale fakt to nebylo tak hrozný! :D

     A na závěr- písnička která se k tomuhle článku naprosto nehodí, ale je dokonalá a neustále jí zpíváme, ačkoliv neznáme slova!!! Je roztomilá, no ne? Bohužel mi to při testu v matice kde teď statistiku bereme asi moc nepomůže, ale nevadí... :)

Francie 2010- shrnutí

     Tak vás všechny zdravim a opět omlouvám se za přesunutí, ale blospot je teď tak nějak podle mě trošku lepší server než sblog, takže jsem přešla sem a dál vás budu informovat odsud...

     Jsem teď teda ve Francii. Řekla bych že budu mít asi tak polovinu pobytu za sebou což je na jednu stranu deprimující a na druhou se nemůžu dočkat až se zase vrátím do Prahy a budu si moct dělat v podstatě co budu chtít ale hlavně budu se svými přáteli! Ne že bych si tady pár kamarádu nenašla, ale nedá se to srovnávat řekla bych. Navíc veškerý omezení který tu mám je dost... no jak to říct jinak než omezující? To, že jsem jakožto Češka v cizí zemi, kde přes týden bydlím na internátě, dá-li se to tak nazývat, a o víkendu u francouzské rodiny je omezující až až. Ještě k tomu přidejte že je to maloměsto a je to! Tak tady jsem teď já! :)
     Ale nemůžu říct že bych tu byla nespokojená. To rozhodně ne. Lidi jsou milý a v podstatě co chci to mám. Dalo by se taky říct že mám neomezené finanční prostředky, ale musím brát ohledy a své nebohé rodiče přece!

     Rozhodla jsem se, že teda ve zkratce shrnu to, co jsem již napsala do svého minulého blogu věnovaného mému pobytu ve Francii, abyste byli všichni v obraze...
     Co se teda dělo?

     31. srpna 2010 jsem nasedla do auta a s menší zastávkou v Praze, kde jsme nabírali Kristý, která tu se mnou teď je, jsme se vydali na dvoudenní cestu až sem do Saint-Flour.
     Po menších orientační problémech jsme sem dorazili a byly jsme s Kristý předány našem rodinám u kterých jsme první noc přenocovali a pak se vydaly na internát, kterej nás opravdu vyděsil!

Intr z venku... Teda spíš budova kde jíme a "studujeme"

     Z venku celkem vypadá dobře, ale vevnitř máme jenom boxíky, a žádný dveře a málo místa a blbý světlo... Ale přežít se to dá...

Bůj boxík...

     Fotky spolužáků sem dávat nebudu, stejně už je to dávno zase jiná skupina s kterou se bavíme, takže ani nemá cenu ukazovat vám lidi s kterýma jsme se bavili na začátku.

     Dne 6.10 jsem dosložila 1000. jeřába! (Předem řikám, nemám je všechny u sebe, většinu jsem rozdala, nebo nechala někde v autobuse třeba. Jednou mi kamarádka řekla že jela autobusem a jednoho našla. Ještě pozn.: většinu jsem ji vyrobila s obalů od orbit žvejkaček pro děti a složení 1000. jeřába mám řádně zdokumentováno...! :D)

Ten 1000. je ten co mám v dlani

     Pak začla bejt zima... Velká zima!!! První sníh napadl někdy v říjnu ještě, naštěstí se ale neudržel, ale stejně, byla zima a byl mráz....!

Byli jsme na Francouzské premiéře Harryho Pottera

Upekly jsme cukrový

     Koncem listopadu, než jsme odjely na vánoce domů jsme se zde musely podílet na takzvaném "Noel du monde", kde jsme prezentovaly Vánoce v České republice.
     Mezi pečením jsme si ale dávali taky chvilkama oddychové pauzy že? :D

A fotily jsme se jak děláme blbosti...

     A pak jsme znova pekly...

Perníčky... na to že jsme je s Kristý nikdy nedělaly docela dobrý ne? :)

     A po tvrdé dřině na Noel du monde jsme si udělali své malé vlastní vánoce před maisonem du pays u obrovského ani ne pořádně ozdobeného stromu. Ale bylo to fajn; dostala jsem Mini!!! :)

Naše improvizované vánoce

     Potom jsme jely na Vánoce domů a já v prvních asi 3 dnech stihla naspat dohromady asi tak 4 hodiny, a to díky letadlu co letělo brzo ráno, x-mass party, koncertu v Trnavě a kdoví čemu ještě... Doma to bylo super, když jsem se vrátila, stýskalo se mi mnohem víc než předtím. Bohužel musim poznamenat že převážně po mých přátelích...

     Když jsme se pak vrátily, nadchly jsme se s Kristý pro možnost prodávat na zdejšim sobotním trhu muffiny, momentálně čekáme na to, co nám na to poví zdejší starosta; potřebujeme jeho svolení...

No nekoupili byste si je?

     A jelikož se blíží tátovy narozeniny a já furt nevěděla coby, poprosila jsem zdejšího hudebníka, jednoho kamaráda ze školy, aby se mnou nahrál Falling slowly a Hallelujah... Neni to moc dobrá kvalita, ale všem se to líbí, takže jsem nakonec celkem spokojená :)

     A na závěr, aby se neřeklo, jsem si koupila tričko s krajkou, což je u mě celkem extrém a informovala jsem všechny, co byli ochotní můj blog číst, že jsem zarputilou pisatelkou deníku, který, jak jsem později s nadšením zjistila, je Moleskine...

Deník, triko, pero, korále... wooo!

     Takže jen abyste věděli ve zkratce jakže na tom jsem a cože tu dělám... Jo zapomněla jsem napsat že jsme musely dělat BAC, čili maturitu z francoužštiny...! Pro zatím na nečisto, ale stejně to bylo něco teda...