Ačkoli jako ještě zdaleka neni, dneska mi přišlo, že u rozhodně nebude daleko. Schovává se někde za vyhaslími kamny a čeká na správný okamžik. Slunce svítí, všechno pomalu rozkvétá, lidé začínají bláznit, tak proč to nenazvat jarem oficiálně?
Když jsem se dneska vracela ze školy, měla jsem krásnou náladu a nebylo to tím, že mám zase na chvilku klid, ale bylo tim krásnym počasím a tím sluníčkem co se mi opíralo do obličeje. Když se to tak vezme, je to v podstatě ironie, protože to není ani týden, co sem se snažila napsat něco jako povídku do ceny Waltera Sernera, kde jsem "slunce nenáviděla". Nebo spíš sem nenáviděla to, že ostatní ho milují a že ostatní si ho mohou užívat. Teď jsem já ta, kdo si ho užívá, nebo kdo by si ho užíval, kdyby opět nebyl po nemoci. Ach ano, jaro je tady a s ním plno úžasných věcí a výhod a já teď v rychlosti zakončím tento chatrný a špatný članek, který jsem napsala jen z potřeby nenechat to tu vymizet úplně. Běžte ven! Popadněte psy, kočky, králíky (dejte je na vodítko), sourozence, rodiče, kamarády atd a běžte ven. Běžte ven, pokud máte špatnou náladu a na chvilku si sedněte na sluníčko. Běžte ven a užijte si příchod jara.Je tam krásně :)

Haha, ještě papoušky jsi zapomněla :D
OdpovědětVymazatta povídka zní zajímavě!