Francie 2010- shrnutí

     Tak vás všechny zdravim a opět omlouvám se za přesunutí, ale blospot je teď tak nějak podle mě trošku lepší server než sblog, takže jsem přešla sem a dál vás budu informovat odsud...

     Jsem teď teda ve Francii. Řekla bych že budu mít asi tak polovinu pobytu za sebou což je na jednu stranu deprimující a na druhou se nemůžu dočkat až se zase vrátím do Prahy a budu si moct dělat v podstatě co budu chtít ale hlavně budu se svými přáteli! Ne že bych si tady pár kamarádu nenašla, ale nedá se to srovnávat řekla bych. Navíc veškerý omezení který tu mám je dost... no jak to říct jinak než omezující? To, že jsem jakožto Češka v cizí zemi, kde přes týden bydlím na internátě, dá-li se to tak nazývat, a o víkendu u francouzské rodiny je omezující až až. Ještě k tomu přidejte že je to maloměsto a je to! Tak tady jsem teď já! :)
     Ale nemůžu říct že bych tu byla nespokojená. To rozhodně ne. Lidi jsou milý a v podstatě co chci to mám. Dalo by se taky říct že mám neomezené finanční prostředky, ale musím brát ohledy a své nebohé rodiče přece!

     Rozhodla jsem se, že teda ve zkratce shrnu to, co jsem již napsala do svého minulého blogu věnovaného mému pobytu ve Francii, abyste byli všichni v obraze...
     Co se teda dělo?

     31. srpna 2010 jsem nasedla do auta a s menší zastávkou v Praze, kde jsme nabírali Kristý, která tu se mnou teď je, jsme se vydali na dvoudenní cestu až sem do Saint-Flour.
     Po menších orientační problémech jsme sem dorazili a byly jsme s Kristý předány našem rodinám u kterých jsme první noc přenocovali a pak se vydaly na internát, kterej nás opravdu vyděsil!

Intr z venku... Teda spíš budova kde jíme a "studujeme"

     Z venku celkem vypadá dobře, ale vevnitř máme jenom boxíky, a žádný dveře a málo místa a blbý světlo... Ale přežít se to dá...

Bůj boxík...

     Fotky spolužáků sem dávat nebudu, stejně už je to dávno zase jiná skupina s kterou se bavíme, takže ani nemá cenu ukazovat vám lidi s kterýma jsme se bavili na začátku.

     Dne 6.10 jsem dosložila 1000. jeřába! (Předem řikám, nemám je všechny u sebe, většinu jsem rozdala, nebo nechala někde v autobuse třeba. Jednou mi kamarádka řekla že jela autobusem a jednoho našla. Ještě pozn.: většinu jsem ji vyrobila s obalů od orbit žvejkaček pro děti a složení 1000. jeřába mám řádně zdokumentováno...! :D)

Ten 1000. je ten co mám v dlani

     Pak začla bejt zima... Velká zima!!! První sníh napadl někdy v říjnu ještě, naštěstí se ale neudržel, ale stejně, byla zima a byl mráz....!

Byli jsme na Francouzské premiéře Harryho Pottera

Upekly jsme cukrový

     Koncem listopadu, než jsme odjely na vánoce domů jsme se zde musely podílet na takzvaném "Noel du monde", kde jsme prezentovaly Vánoce v České republice.
     Mezi pečením jsme si ale dávali taky chvilkama oddychové pauzy že? :D

A fotily jsme se jak děláme blbosti...

     A pak jsme znova pekly...

Perníčky... na to že jsme je s Kristý nikdy nedělaly docela dobrý ne? :)

     A po tvrdé dřině na Noel du monde jsme si udělali své malé vlastní vánoce před maisonem du pays u obrovského ani ne pořádně ozdobeného stromu. Ale bylo to fajn; dostala jsem Mini!!! :)

Naše improvizované vánoce

     Potom jsme jely na Vánoce domů a já v prvních asi 3 dnech stihla naspat dohromady asi tak 4 hodiny, a to díky letadlu co letělo brzo ráno, x-mass party, koncertu v Trnavě a kdoví čemu ještě... Doma to bylo super, když jsem se vrátila, stýskalo se mi mnohem víc než předtím. Bohužel musim poznamenat že převážně po mých přátelích...

     Když jsme se pak vrátily, nadchly jsme se s Kristý pro možnost prodávat na zdejšim sobotním trhu muffiny, momentálně čekáme na to, co nám na to poví zdejší starosta; potřebujeme jeho svolení...

No nekoupili byste si je?

     A jelikož se blíží tátovy narozeniny a já furt nevěděla coby, poprosila jsem zdejšího hudebníka, jednoho kamaráda ze školy, aby se mnou nahrál Falling slowly a Hallelujah... Neni to moc dobrá kvalita, ale všem se to líbí, takže jsem nakonec celkem spokojená :)

     A na závěr, aby se neřeklo, jsem si koupila tričko s krajkou, což je u mě celkem extrém a informovala jsem všechny, co byli ochotní můj blog číst, že jsem zarputilou pisatelkou deníku, který, jak jsem později s nadšením zjistila, je Moleskine...

Deník, triko, pero, korále... wooo!

     Takže jen abyste věděli ve zkratce jakže na tom jsem a cože tu dělám... Jo zapomněla jsem napsat že jsme musely dělat BAC, čili maturitu z francoužštiny...! Pro zatím na nečisto, ale stejně to bylo něco teda...